Svět,je nádherná kniha,ale ne pro toho,kdo v ní neumí číst.

Slunce

20. května 2006 v 22:10 |  Vesmír

Slunce

Slunce je jedna ze stamiliard hvězd naší galaxie a nalézá se ve středu sluneční soustavy. Průměr Slunce je 1 384 640 kilometrů což je asi 109krát více než průměr Země. Kolem své osy se otočí za 25 až 35 dní. Hustota sluneční hmoty je v centru velmi vysoká (až desetinásobek hustoty olova - 130 g/cm3) ...
Slunce je jedna ze stamiliard hvězd naší galaxie a nalézá se ve středu sluneční soustavy.
kliknutím na obrázek zobrazíte obrázek v plné velikosti
Průměr Slunce je 1 384 640 kilometrů což je asi 109krát více než průměr Země. Kolem své osy se otočí za 25 až 35 dní. Hustota sluneční hmoty je v centru velmi vysoká (až desetinásobek hustoty olova - 130 g/cm3) a směrem k povrchu klesá až na 0,001 g/cm3. Průměrná hustota je 1 410 Kg/m3. To jej činí nejtěžším tělesem sluneční soustavy a ve skutečnosti tvoří Slunce více jak 99% celé hmotnosti sluneční soustavy. Stejně jako ostatní hvězdy je Slunce ohromná koule tvořená vodíkem a heliem. Na povrchu je teplota asi 5 700 kelvinů a ve středu, kde působí obrovské síly dosahuje teplota až 15 milionů kelvinů. Vysoká teplota nitra podmiňuje udržení jaderné reakce. Ta vzniká při srážce dvou atomů vodíku a vzniku helia. Při tomto procesu se uvolní velké množství energie, která je vyzářena ve formě elektromagnetických vln.


První zprávy o Slunci pocházejí ze starověké Číny, z období 2000 let před naším letopočtem. Již v té době dokázali předpovídat sluneční zatmění.
Z roku 350 let před n. l. máme první doklad o pozorování skvrn na Slunci ze starověkého Egypta. V čínských kronikách byly tyto zprávy nalezeny až v záznamech od roku 28 před n. l.
Ve 3. století před n. l. Aristarchos ze Samu vyslovil názor, že planety obíhají kolem Slunce. Tento názor však vědecky zdůvodnil až Mikuláš Koperník roku 1543. Kromě tohoto Aristarchos určil i střední vzdálenost Země od Slunce - tzv. astronomickou jednotku.
Přesnější informace o Slunci zjistil až Galileo Galilei v Padově a D. Fabricius ve Wittenbergu s použitím dalekohledu - pozorovali sluneční skvrny.
K dalšímu výzkumu přispěl roku 1930 B. Lyot - sestrojil koronograf - přístroj k pozorování nejvyšší vrstvy sluneční atmosféry (koróny) a některých útvarů v ní
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 veverka veverka | E-mail | 3. ledna 2010 v 12:58 | Reagovat

to je bomba faakt hustý to muselo být těžké co?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama